Pageinfo

Blog o Linuxu, testování software a linuxových distribucí. Pohled laika i odborníka na téma Linux.
Zobrazují se příspěvky se štítkemLinux. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemLinux. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 20. července 2013

Software #6: Clementine - Správa hudby na úrovni

Co si můžeme představit pod kompletní správou hudby? Automatické doplňování štítků (tagů), obalů, třídění, vestavěné Last.fm, a velkou spoustu dalších funkcí? Seznamte se s Clementine.

Program již po prvním spuštění ukáže základní rozdíly oproti známému Rhythmboxu. Nemluvím teď jen o rozhraní, ale o importu hudby. Rhythmboxu to trvá zásadně déle.








Rychlý a všestranný?

Ano, i tak se to dá do jisté míry říci, je rychlý a nijak moc nezatěžuje. Při zavření křížkem se schová do ikonky na panelu. Funguje tak ve všech Gnome-like systémech. (jiné jsem nezkoušel)

Když si přehrávač kompletně projdete, dojdete k názoru, že to vlaastně není přehrávač, ale správce hudby s vestavěným přehrávačem.

Clementine totiž obsahuje sadu užitečných nástrojů, které vám značně ulehčí život. Například Správce obalů umožní skladbám podle štítků přiřadit obrázek alba z internetu, případně sám podle názvu rozpozná skladbu a doplní jí štítky (Ctrl+T).
Pokud jste už trochu hudebně zaujatí, v nastavení najdete Lyrics nástroj. Slova z písničky se stahují z nakolika zdrojů a zobrazí se v postranním panelu v záložce Informace o písni.

Ale nejen to. Umí dokonce převádět hudbu napříč několika formáty.

Je to trochu jako vychvalování, ale co dodat? Je to užitečný nástroj.


Výhody

  • rychlý import hudby
  • spousta užitečných nástrojů pro správu hudební sbírky
  • přehledný
  • nenáročný


Nevýhody

  • Když mu zabijete proces, zapamatuje si to a trucuje (nechce přehrávat)
  • poměrně náchylný (rádo se kousne přehrávání)
 Jinak tento nástroj vřele doporučuji!

úterý 2. července 2013

Software #5: Birdie - Nenáročný desktopový twitter klient

Znovu se vracím k problémům dávných časů - pořádný twitter klient. A vypadá to, že jsem snad našel něco lepšího.

Birdie - jen jeden sloupec, ale skvělá podpora






Je to vskutku normální kombinace, ale Birdie má tu výhodu, že otevírá obrázky a dokonce i videa z YouTube ve vlastním rozhraní na ploše. Zbytečně neodkazuje do prohlížeče (na pomalejších strojích to bývá obtížnější a pomalá záležitost).

Kde ho můžeme najít?

Věřím, že je dostupný i v repozitářích, ale já ho instaloval přes Launchpad. Dostupný je na této stránce projektu: https://launchpad.net/~birdie-team.

Jak vypadá?

Často jde i o vzhled, tedy hlavně o rozhraní. Birdie není vůbec složitý program, občas spíš až příliš jednoduchý a až na uživatelské účty v něm snad nic nejde spravovat.

Timeline

Uživatelský profil

Obrázek z tweetu v rozhrani programu (umí tak otevírat i videa z YouTube)
Hodně mě zaujal vzhled profilu uživatele. Velice se mi líbí.


- Nevýhody

  • Při startu je trochu pomalý
  • Pro Unity má skvělou integraci, jen škoda, že se to nedá říct taky o MATE (Gnome 2)
  • Skrz Tweety se nedá dostat na web (/user/status/)
  • Minimální možnost správy programu

+ Výhody

  • Vlastní rozhraní pro náhledy obrázků a videa
  • Vlastní náhled profilu
  • Líbivý design
  • Integrace do Unity
  • Nenáročnot na systém

neděle 31. března 2013

Fuduntu - zase něco jiného

Po čím dál častějším selhávání mého dosavadního systému LinuxMint 9 Isadora jsem usoudil, že nefunkční zvukový systém a nestabilní Xorg již stojí za to vzít v úvahu a že by už mohl přijít systém nový - jiný. Přece jsem šel k Linuxu proto, abych poznal nové věci. Díky jednomu twitter-tipu mě napadlo Fuduntu.

Fuduntu není Fubuntu :)

Poměrně často mě stále mate to D v názvu distribuce, ale jelikož Fubuntu neexistuje, snad si to po pár nevalidních výsledcích v Google uvědomíte. :)

Abych se dostal k distribuci, nejprve jsem ji nasosnul na vyměnitelné médium. V tomto případě DVD (rád si takovéto disky uskladňuju jako poklad). Vrazil jsem jej do mechaniky a čekal, až se nabootuje. Nejprve na mě vyskočil načítací obrázek a chvíli na to veliký tygr. Ten tygr byl jako obrázek na pozadí.

Vzhled mě okamžitě dostal. Gnome 2 a velice hezky zkomponované s Kernelem 3.6, přesně to jsem potřeboval. Tedy začal jsem různě prolézat live distro a objevoval nové a nepoznané. Například to, že zde vůbec není použit Apt pro instalaci balíčků, po zálohování dat, instalaci systému na disk a několika pokusech třeba Pacman aj. jsem přišel na yum!

sudo yum install {něco krásného}


... a rázem jsem začal yumovat jako šílený! Nechci tím říct, že by mělo Fuduntu málo užitečného software, jen já jsem takový jinak softwarově zemřený.
Po doplnění různých potřebných programů jsem vrátil data ze zálohy do osobní složky a vrhnul se na grafickou modifikaci - to je moje.

Předběžná pracovní plocha vypadá nyní nějak takto:


Stále mám co dolazovat nejen designově.


V čem tkví to "kouzlo" Fuduntu?

Jednoznačně v úspoře energie, ale také vytrhaných vlasů při padajícím Xorgu v nejneočekávanějším momentě.
Fuduntu je totiž systém zaměřený na přenosná zařízení typu Notebooky , Netbooky, do které Toaster tedy opravdu zapadá. Věřím, že si budou tito dva noví přátelé rozumět.

Nejlépe ale zjistím chování systému slouhodobým užíváním. :) Dobrou noc.

sobota 23. února 2013

4Pane - jsou 4 moc nebo ne?

Už nějaký čas přmýšlím, že sejdu z Nautilu a zkusím něco nové. Docela jsem si na něho ale zvykl, takže se mi moc nechtělo. Má dost dobře zorganizované v čem co otevřít a jednoduše má uživatelsky přívětivé rozhraní pro lidi zvyklé třeba na průzkumník OS Windows.

Můj plán byl takový, že jsem hledal, až jsem dohledal blog Rionky na LinuxExpressu. Byl tam článek ohledně různých dvoupanelových commanderech a čtenáři psali různá doporučení do komentářů, po dlouhém hloubání jsem našel komentář od Vlastimila Otta, kde doporučoval také 4 panelový commander 4Pane, je psaný v Pythonu na WXPython - což dobře znám.

První setkání s 4Pane



Zkusil jsem si ho a ejhle, velice se mi zalíbil. Sice je z prvního pohledu hloupý, ale umí se všechno naučit. Pokud se vám ale nechce vybírat program z adresáře /usr/bin/, nabízí vám 4Pane základní launchery Gedit, Firefox, OpenOffice a CD or DVD Writer. Stačí soubor přetáhnout na jednu z ikon vpravo nahoře.
Jinak pokud netušíte, jak program vyhledat v /usr/bin, stačí si adresář otevřít a projít, jen je toho tam hodně.

Podpora souborů vyřešena, co dál?

Rozhraní

4Pane má, jak už název napovídá 4 panely. Vždy liché jsou jako strom složek a sudé jsou jako klasický výpis.
4Pane má možnost přidávání záložek, ve kterých můžete mít vždy otevřené různé adresáře a vše pro urychlení přepínat.

Rychlost

Při přechodech do adresářů se spoustou souborů je v porovnání s jinými programy velice rychlý. U kopírování se dá říct, že je poměrně dobrý.
Má také "Multiple rename" - hromadné přejmenovávání, což třeba Nautilus nemá.

V čem je jiný?

  • Hlavně sloupci, že jich jsou ronou 4. 
  • Celkově je vše víc po ruce, jen je to občas docela chaos a chybí mi náhledy obrázků. 
  • V základu otevírá obrázky přes ImageMagick. 
  • Není v češtině, ale je jednoduchý.
  • Umí komprimovat, exportovat, mountovat disky.
4Pane nebudu hodnotit plusy ani mínusy. Má něco do sebe. :)

Pokusím se přizpůsobit se tomuto rozložení, protože se mi to hodně líbí. Doporučuji všem.

pondělí 17. prosince 2012

Desktop: chaosu plný prostor

Přicházím znovu v posledním předvánočním týdnu, dnes bych chtěl pořešit jedno téma, které už jsem dávno publikoval, ale tehdy né tak obsáhle jako dnes. Chci se věnovat desktopu. Nikoliv prostředí, ale prostě jen ploše. Je to prostor, kde se děje vše. Máte tam uklizeno?

Kousek plochy


Člověk by si hned řekl, že krása plochy je relativní věc, přece má každý odlišný názor na to, jak která plocha systému vypadá. Ale nám přece nejde o to, jak to vidí ostatní. Jde o to, jak se líbí právě vám.

Plochu vidí téměř každý jako místo, kam si dáme spouštěče aplikací, abychom měli vše po ruce, je to úžasná věc, pokud nemáte okna na všech plochách. :)
Samozřejmě proti ikonám na ploše nic nemám, ale osobně tuto možnost nevyužívám, přednost dávám spouštěči (Alt+F2), popřípadě Gnome panel.

Na co plochu využít, abychom ji využili úplně celou? Můžeme samozřejmě použít ikony, ale pokrýt celou plochu spouštěči není efektivní a hlavně to v některých případech zpomauje práci počítače.

Stále existují mozky, které si dávají na plochu slideshow s obrázky, různé miniaplikace, jinak nazývané screenlety. Je to vůbec potřeba?

Stop blbostem!

Pamatujte, že plocha není jen na hraní. Napadlo někoho výše zmíněného, že existuje možnost zvaná Conky? Conky je prográmek úžasných schopností. Jak již některým název napovídá, Conky zobrazuje hlavně text, ale umí s libkou i renderovat obrázky.
Tato aplikace vám bez problému zobrazí RSS zdroj, velkou spoustu informací ohledně počítače v reálném čase, prostě cokoli, co si předvolíte v konfiguračním souboru ~/.conkyrc. Dokáže v některých případech nahradit i panel, je to jeho kouzlo. Více v manuálech.

Dock - stále ještě celkem moderní věc nahrazující panel a obsahující spouštěče aplikací. Dobrá věc, pokud není plocha přeplácaná, na ploše nejsou ikony a nežere to výkon CPU.

Pokud vám chybí terminál a nebaví vás ho stále otevírat, existuje Tilda. Desktopový terminál bez rámu okna připnutý na ploše se spoustou předvoleb.

Blank space?

Prázdná obrazovka, popřípadě pouze obrázek na pozadí je občas ještě výhodnější možnost. Proč? Nulová náročnost a stoprocentní přehled.

Zvolte si to, co je pro vás nejpohodnější, miliony miniaplikací papající většinu výkonu CPU rozdhodně není správný směr.

sobota 6. října 2012

Test: Xubuntu 12.04.1 LTS




Po dlouhé době se znovu ukazujeme ve světle 32 bitových architektur linuxových distribucí. Dnes se mrkneme na zoubek distribuci Xubutnu. Již nějakou dobu jsem si brousil nože na prostředí Xfce.

Po zavedení systému

Jakmile se načetl desktop, zkusil jsem zjistit, zda-li je nainstalován firmware na wifi adaptér. Samozřejmě, že ne.

Nedostupné ovladače
Proto jsem se hned podíval na Additional Drivers, ale program nic nenašel.

"V systému nejsou k dispozici žádné properitární zařízení."
To jsem mohl čekat, ale i tak mě to udivilo. Zdá se, že každým novým vydáním moderní distribuce vzrůstá neschopnost rozpoznat různá zařízení a podle nich k nim naisnatlovat ovladače.

Samozřejmě to jde nainstalovat ručně, ale podle vlastních zkušeností rovnou říkám: "Napřed nastuduj trutoriály a pak konej."

Plocha


Plocha je na první pohled pěkná, jenže nejde jen o vzhled. 

Na ploše je umístěn v horní části panel, který  obsahuje hlavní nabídku menu, vedle otevřená okna, na druhé straně panelu se nachází nabídka upozornění, hodiny, seznam ploch a uživatelská nabídka.

Na spodu obrazovky se zobrazí při najetí myší dock se spouštěči aplikací od Xfce, dock patří k Xfce panelu. (xfce4-panel 4.8.6)

Hodně se mi líbí to nastavení panelu. Hlavně přehled spouštěčů a ikon.




Základní výbava

Zajímavostí je, že v Xubuntu je pár věcí převzatých z Ubuntu, například Centrum Softwaru, popříkladě Update Manager, ale najdete zde pár věcí, které se zde použily a už neaktualizovaly, nebo se prostě vyvíjejí přímo pro distribuci.

Výběr softwaru v základu se mi líbí. Je tam vlastně to, co je zrovna potřeba.

Xubuntu obsahuje emulátor terminálu, nevím proč ale nezajímá mě to, protože funguje stejně jako Terminál. 



Správu složek zajišťuje Thunar v postupkové verzi 1.2.3, defaultní internetový prohlížeč je Firefox 14.0.1. Jinak je tu prohlížeč PDF dokumentů, GIMP, Pidgin, Thunderbird plus pár pomocníků pro přehrání hudby a videa a různé nastavení.

Standartní textový editor zde není Gedit, ale Leafpad, který je standardem pro GTK+, Gedit má ale dlouhodobou podporu a tak se mi zdá rozhodně použitalnější. Leafpad bych přirovnal k základnímu Poznámkovému bloku.





Prostředí Xfce



Xfce je sbírkou aplikací, které dohromady poskytují plně vybavené pracovní prostředí. Má spoustu zajímavých výhod, třeba už to, že je podle mě dokonce mnohem více user-friendly (uživatelsky přívětivější) pro začínající uživatele, než třeba Gnome, ačkoliv můžou tyto dvě prostředí vypadat trochu podobně.
V Xubuntu je použito Xfce 4.8




Hodnocení

A je tu čas na zhodnocení distribuce Xubuntu 12.04.1 LTS.

+

  • XFCE obecně, toto prostředí se mi moc líbí
  • úžasná neočekávaná přizpůsobitelnost
  • nenáročnost a plynulost
  • dobrá základní výbava sofwaru
  • malá velikost systému
  • možnost do prostředí nainstalovat Compiz
  • automount všech dostupných disků - nemusíte se s tím otravovat
  • krysa :)


-

  • chybějící firmware na některý HW - možno doinstalovat
  • chybějící pluginy na MPEG 3/4 a podobné - možno doinstalovat
  • občas trochu suché managery - nepropracované, stály by za to vylepšit

Xubuntu se mi opravdu velmi zamlouvá a až se budu někdy zase ohlížet po distribuci, zvolím si tuhle. :)

pátek 10. srpna 2012

Test: Mandriva 2011

   Včera se ze mě stal právoplatný přispěvatel článků na Linuxáka, a tak jsem dostala zrovna svůj 1. úkol - otestovat Mandrivu 2011. Tak jdem na to...

   Nabootování z DVD proběhlo celkem rychle a tu chvíli můžete strávit koukáním na impozantní načítací ležatý kolečko. =) Při načtení plochy mě vyděsily obří hodiny a supertlustá spodní lišta, na které je vlevo kulaté menu a obří ikony, což připomíná spíš Wydle 7. A navíc ten uvítací zvuk!
   Při otevření okna jsem se zděsila podruhé, protože mají vzhled jako u Windows.

Defaultní plocha Mandrivy 2011

Složka - Dolphin

   Když jsem vlezla do menu, baflo na mě přes celou plochu. Je rozdělený na 3 části:
Welcome - tam najdete například root terminál, vypalovací program K3b, nebo textový editor KWrite, který na první pohled vypadá jako poznámkový blok ve Wydlích.
Applications - tam jsou k dispozici potřebné programy a aplikace (textové editory, prohlížeče obrázků, komunikátory).
A TimeFrame.

 Menu

Mandriva má rozhraní KDE, což je oproti Gnome poznat hlavně na softwaru. 

Software:

K3b - přítomnost tohoto vypalovacího programu mě potěšila, protože s Braserem, který je v Ubuntu, spokojená nejsem. 
Clementine - je to taková napodobenina Rythmboxu, ale potěšila mě možnost připojení se k LastFm, takže jsem tam hned naházela písničky a už to scrobblilo.
Pidgin - tak ten tam prosím nenajdete, je tam komunikátor Kopete, který je podobný například QIPu nebo ICQ.
KolourPaint - hledala jsem něco, co by připomínalo GIMP, ale našla jsem jenom tohle. Je to taková horší napodobenina Wydláckého Malování. Ale možná se dají nějaký programy na úpravu obrázků doinstalovat.
Okular a Gwenview - to jsou programy na prohlížení obrázků.
Ovládací centrum Mandriva Linuxu 2011 - přes tento program se dá instalovat a odebírat software.

   Při testování jsem poznala, že není jednoduché pracovat s live DVD, protože je o dost pomalejší, než běžný nainstalovaný systém, na jehož rychlost jsem si až příliž lehce a rychle zvykla. To se mně ale tentokrát vymstilo, byla jsem na něho totiž moc rychlá, a tak se mně to při otevření Menu seklo a pomohlo až zabití v konzole něčeho důležitýho pro chod systému. Tím mě to naštěstí jenom odhlásilo.
   Taky jsem si rychle a ráda odvykla na Menu a tak mně tam spíš překáží. =)
A chybí mně tam Tilda.


+

  • Líbí se mně, že je v defaultním nastavení vypalovací program K3b.
  • V nabídce jsou hezký wallpapery. =)
  • Ovládací centrum Mandriva Linuxu 2011 - na instalování nového softwaru
  • Obří hodiny a ikony se můžou hodit leda mému tatínkovi, který už potřebuje na čtení dlouhé ruce. Takže až se jednou konečně rozhodne pro Linux, nainstaluju mu Mandrivu a aspoň vždycky konečně uvidí, jak dlouho zase sedí u PC. =D Navíc, jemu jednoduchost stačí.


-

  • Příliš velká podobnost Windows - to mě na tom asi štve nejvíc, hlavně ty ikony vedle Menu.
  • Supertlustá spodní lišta s hodinami a ikonami pro slepý, která se navíc ani nedá zúžit ani přebarvit. Sice se dá nastavit i horní lišta, která se dá zúžit, ale ty hodiny mě budou strašit ještě hodně dlouho! =D
  • Menu přes celou obrazovku - to se mně vážně nelíbí, klidně by mohlo být menší, kdyby tam nebyly tak velký ikony.
  • Vzhled složek a barva písma - se upravovat nedají, maximálně měnit pozadí.
Nevím, jestli je to tím live DVD, že je to tak omezený, nebo je to tak i po instalaci, ale mě to osobně nestačí.

Dobře, tak zúžit spodní lišta se dá v nabídce, která je schovaná úplně vpravo v rohu a přebarvit možná taky, ale na to jsem nepřišla. Vzhled oken se dá taky předělat, ale nevím jak moc.

Děláme 3D v Linuxu - Blender

Možná, když jste dříve používali operační systém Windows, stejně jako já, dělali jste v nějakém 3D programu pro zábavu různé věci. Domy, krajinu, atp.

Po přechodu na Linux Vám může taková věc trošku chybět a nejen od toho je tady program Blender, jež dokáže dělat víc, než jen to.

Co je to Blender?

Pro úvod bych chtěl říct, že Blender je program, ve kterém můžeme vytvářet nejen věci v 3D, ale tyto předměty rozpohybovat, vytvořit kolem nich krajinu a z několika rozpohybovaných snímků udělat krátký film.

Hlavní okno Blenderu po spuštění (ve FullScreen módu)
Blender nainstalujeme pomocí jednoduchého příkazu:


 $ sudo apt-get install blender



Celý program má něco kolem 70Mb, což není nic v porovnání s tím, co tento program dokáže.

Po instalaci spustíme program pomocí Alt+F2 do řádku napíšeme blender a potvrdíme enterem.

Pokud se v šíleném návodu nevyznáte, doporučuji sjet dolů pod článek.

Celý program se ovládá pomocí klávesnice a myši. Touchpad na notebooku osobně nedoporučuji. Radši myš. V perspektivě se totiž pohybujeme pomocí stisknutí kolečka myši. Dobrá náhrada je klávesa Alt.

Celou scénu můžeme osvětlit pomocí lampy. Nejprve klikneme na nějakou pozici, kam chceme umístit lampu levým tlačítkem (tím zaktivujeme 3D kurzor - červenobílé kolečko s křížkem) poté stiskneme mezerník a v nabidce dáme Add  > Lamp >Lamp.

Světlo se zatím nijak na defaultně nastavené kostce ve scéně neprojeví.
Musíme totiž kliknout na ikonku , vyskočí Vám nabídka, a v ní vyberete hned první položku (Textured).

Na naší lampě se zobrazily 3 šipky. Ty slouží k pohybu ebjektu ve scéně. Popřípadě můžeme přes objekt přejet kurzorem se stisknutým levým tlačítkem. Po upuštění můžeme objekt ručně posunout.

Výběr objektů děláme pomocí pravého tlačítka.

Pro lepší orientaci doporučuji v dolním panelu kliknout na View > Camera, nebo Perspecitve. Je na to i kl. zkratka.

Chceme-li dát objektu barvu, nebo texturu, klikneme na něj pravým tlačítkema v dolním menu klikneme na ikouknu s  koulí (ta druhá vrpavo).

Ve sloupci Material jsou 3 obdélníčky s barvou. ta první je šedá. Je to barva vybraného předmětu. Po změně změní předmět barvu.

Práci s předmětem dělájí ikonky trojúhelníku, kolečka a čtverečku.
trojúhelník mění pozici předmětu. Kolečko s předmětem rotuje a čtvereček mění velikost. Vše se provádí pomocí tří barevných bodů kolem vybraného objektu.

Je to kostrbatě popsané a asi vám to nic neřekne, alerozhodně doporučuji k přečtení návody z Blender3D.cz:



Začínáme: http://www.blender3d.cz/drupal/?q=zacatecnici01
Světla a stíny: http://www.blender3d.cz/drupal/?q=svetla01
Pro pokročilé: http://www.blender3d.cz/drupal/?q=node/184

pondělí 2. července 2012

Utrpení končí, aneb Zatnaktel přešel na Debian!

Tak! Stalo se. Poslední kapkou byly komentáře u příspěvku na mém MicroBloggeru. http://zatnaktel.unas.cz/microblogger/zprava.php?id=42

Bylo mi jasné už dýl, že tato distribuce mi dříve, nebo později zaklepe na kapotu. V posledních dnech jsem se postupně odhodlával udělat takovou akci. No a dnes jsem si řekl "Mám volný den, tak proč ne..."
Přecejenom bylo dneska to horko, tak jsem zůstal s Toasterem zalezlý doma a zálohovali jsme. Potém, co jsem nahnal na Data Ext4 oddíl (na filmy a seriály) většinu své osobní složky (tahalo to něco, kolem 30Gb), začal jsem - až večer - instalovat "Debiján". Chvíli to trvalo, ale nestěžuju si, stojí to za to. Můžu se i připojit na IM! Dokonce.

Postupně doplňuju programy a stahuju zálohu. Za chvíli budu, jako doma. :)

středa 1. února 2012

BSOD, každý den a vždy stejně krásný


Jste-li opravdoví fanoušci BSODu a jemu podobných, je to právě určeno pro vás.

BSOD, jako spořič

Mnoho z Vás, již možná našlo v databázi od Ubuntu spořič x-screensaver, je to balík přibližně 50 spořičů, kde se právě nachází spořič s BSOD.









BSOD, jako wallpaper

Jistě si někdy někdo z Vás dal třeba orbázek BSODu na plochu. I já to jednou udělal. Občas se to dává na pozadí, jako vtípek například kolegovi v práci.

Právě dost dobré se nachází tady: https://www.google.com/...1280&bih=799.

neděle 29. ledna 2012

Software #3: Polly - Twitter klient skoro, jako TweetDeck

Ve třetím vydání softwarovém seriálu se dostáváme k Twitteru. Spousta z Vás Twitter zná a většina ho i má.

Poslední dobou se zlobím s klienty Twitteru na Linuxu, takže hledám a zkouším, co se dá.

Má sloupce, dokonce spolupracuje s okolními službami!

Vždy preferuji sloupce, Polly je má dobře řešené!
Dobré také je, jak spolupracuje s TwitPic, bit.ly, is.gd a jinými službami.

Dále má také rychlou aktualizaci timeline, šikovnou historii konverzace v pomocném panelu a šikovný výběr typu panelu.

Screenshot

 

Výhody a nevýhody

+ sloupce
+ výběr uživatelů
+ rychlá aktualizace
+ náhledy v tweetech
+ řešení rozhraní

- občasné výpadky
- nemá vlastní náhledy videí, nebo obrázků, vše je nutno zhlédnout v prohlížeči




Celková známka programu:
1,4
(jako ve škole)

čtvrtek 12. ledna 2012

Začínáme: Co je to vlastně ten Linux?

Momentálně píšu prezentaci na téma Linux. Na jedom slidu se mi objevil taky nápis "Co je to Linux?" a tak tady napíšu něco, z čeho pak budu moci čerpat.
Tímto také založena rubrika "začínáme".

1. plnohodnotný systém

Linux je systém, jako každý jiný, většinově skvěle vybaven softwarem, jenž lze instalovat bez omezení.
Má několik typů rozhraní a mnoho distribucí. Je stále aktualizován.

2. pro Vás, Vaše dítě, programátora nebo i babičku

Linux má mnoho podob, jedna z nich je jednoduchost. Pokud se moc "nešťouráte" v systému,  může to být opravdu systém i "pro babičku".
Linux je velice vhodný také pro programování, důvodem je taky vhodný software.

3. nedobytnost, nezávislost

I s pouhým firewallem si vystačít pro bezpečné surfování po internetu.
Systém si řídíte podle sebe, žádné automatické akutalizace bez vašeho rozhodnutí neproběhnou, tedy, počítač ovládáte vy, ne firma, co jej vytvořila.

Více v článku, který vyjde příště "Co je to Linux - část 2."

pondělí 9. ledna 2012

Tuxové opovržení

Jste linuxák? Máte rádi Tuxy? Já ano a již jsem taky módně vybaven. Po dlouhé době mám i já svéhu Tuxíka, jak plyšového, tak i na hrnku.




Do budoucna plánuji ještě triko a nějaký paklát, potom budu spokojen. :)

úterý 27. prosince 2011

Jak přežít s gnome-shellem

Jste-li zvyklí stále ještě na gnome2, gnome-shell vás překvapí a tady je návod, jak přežít ten přechod.



Gnome-shell - activites (všechny aplikace)
I já jsem vyrůstal na Gnome2, přesvědčen jeho dokonalostí jsem nečekal žádnou změnu v dalších verzích Mintu. Ale shell mne překvapil příjemně.

Pokud jste byli zvyklí, že jsou panely pod gnome-panel, jste na omylu, i ty patří pod shell, patří pod něj i ovládání oken a celé menu, tedy s mint-menu se také rozlučte.

Nejprve se naučte pracovat s activites, je v nich vestavěný dock  vpravo, což je další plus. Nachází se i ve (Shell)menu. Naučit se to je hračka a bude se vám to líbit, obzvlášť "cloud" oken.
Také panely jsou díky eleganci jinak. Už se na ně nedají vkládat všelijaké miniaplikace, takže na počasí, měření CPU a jiné dost oblíbené také zamávejte.

Seznam
Zatím to vypadá, že udělali chybu, že shell vymysleli, ale má spoustu skrytých výhod, na které příjdete později a v klidu zapomenete na ty vychytávky z Gnome2 a gnome-panelu.

Na Shellu si dali vývojáři záležet, je to vidět, až se v tom porýpete víc. A zamilujete si ho potom prakticky automaticky. Je velice pěkně posuzován a má kladný ohlas a já se tomnu absolutě nedivím, tak furt neříkejte (pokud to říkáte) fuj, Shell, to je humus a trochu se do toho zažijte.

úterý 29. listopadu 2011

Test: Fedora 16

Scházíme se tu zase. Dneska testuji Fedoru 16.


Co jsem viděl naživo, byla Fedora 8, po dlouhé době až pak 13. O 16 jsem slyšel čímdál tím víc, rozhodl jsem se to zkusit.

Po načtení plochy, což netrvalo dlouho, jsem se docela hodně zděsil.

Defaultní plocha Fedory 16
Nadech jsem se a řekl si, tak jo, to zvládnem. To obrovské písmo bylo... obrovské. Opravdu, nepotřebuju vědět, jak moc mají slepé lidi v týmu.

Po chvilce hraní jsem se rozkoukal. V základním software mají i miny, solitare a další nepotřebné.

Hledání min...
Postupně jsem se propracoval k nastavení a kde nic, tu nic. Bohužel, ve Fedoře je katastroficky uděláno nastavení a prostě já se v tom nemůžu vyznat.Přišel jsem jen na klávesnici, protože je to identické, jako v Mintu.

Se softwarem taky žádná sláva, zrekapitulujeme si to.

Hodnocení 

+
  • pár programů, jako například Cheese, Rhythmbox, Empathy a jiné se mi tam líbí, ale je jich bohužel jen... 3.
  • V distribuci se rychle přizpůsobíte prostředí, nejspíš je to způsobeno tím, že je tam toho docela málo na koukání a dělání. Prostě, chybí software, no.


-

  • to písmo na začátku je příšerně nepřizpůsobitelné a nesnesitelné, pro člověka, co je zvyklý na font velikosti 7 u nadpisů oken... ne!
  • v nastavení je, že nelze klikat touchpadovou ploškou - docela hrůza, dá se to ale nastavit
  • hry tam být ani nemusely, aspoň ne pro mě
  • zase ty kodeky, u Totemu se vůbec nedají najít, takže si hudbu nepustíte, snad jindy - řešení je vlc player
  • nějak jsem nepochopil důvod přítomnosti Shotwell, nic s ní nejde dělat
  • tlačítko pro minimalizování okna mi tam chybí, věřím, že se to dá nastavit (dá?)
  • Virtuální klávesnice skoro k ničemu, je anglická a nedá se přenastavit.
  • Díky Gnome3 se už i Fedora naučila zakousávat. Milé!
  • Na ploše se mi při procházení aplikací zobrazil bílo-modrý trojúhelník, než jsem stačil něco udělat, zmizel. Stalo se mi to už i u jíných distribucí, není náhoda, že měly také Gnome3. Konstrukční chyba?
  • zase chybí ohromná hromada softwaru, chybí mi tam menu, i když ta věc s aplikacemi má své kouzlo.
Ke správci software jsem se ani nedostal, nevím, který to je, nenašel jsem ho.  Je to určitě díky špatnému uspořádání.

Osobně bych si Fedoru 16 neinstaloval z vlastní vůle. Je v ní nepřehledno. Ale starší, jako třeba Fedora 8, to ano! Přemýšlím o přespříštím testu. ;)

neděle 6. listopadu 2011

Software pro Linux

Scházíme se tu zase. Znovu je to kvůli jednomu problému, který se nazývá linuxové softwavorstvo, tedy, software pro Linux.




Když to takhle vezmeme, při první instalaci systému, kouknete do nabídky programů a máte tam program pro editaci fotografií, kvalitní internetový prohlížeč, textový editor, nějaké programy pro chat, IM,přehrávač pro videa a hudbu podporující i stream, nějaký ten Open office, a tak dále. Tedy systém na okamžité použití. Je to skvělé.
Sice nevím, jak je to u KDE a jeho obsáhlosti ohledně programů po první bootování, ale předpokládám, že jeho výběr bude taky takový.

Problém číslo 1
Když už systém využíváte několik dní, líbí se Vám to, ale může Vám tam taky něco chybět. Takových 20 programů nemůže přece stačit. Pokud jste méně nároční, dobře, možná ano. Ale né vždy tomu tak je.
Stává se, že si prostě nevíte rady, jak si takový program stáhnout.

V tomto článku se nejen dovíte, jak si stahovat software nejen díky různým správcům, ale i vlastníma rukama.

Začínáme
Když "Linuxujete" poprvé, je to docela složité, nikdy nevíte, na co kliknout, abyste to nerozbili, berte taky na vědomí, že se to dá skoro kdykoli vrátit.

V Libovolné distribuci, příklad, Linux Mint, máte software opravdu hodně i na LiveCD a to je maximální velikost OS 680MB! Ve výběru máte rozmanitý seznam programů od grafiky, přes internet až po programy pro zvuk a video.
Tato rozmanitost se ale po nějaké chvilce začne zmenšovat a programy Vám příjdou hodně nudné. "Pořád to stejné..."

Začnete šmátrat, jak instlovat software. V každém distru je nějaký manažer pro správu a instalaci software. Ve většině má přistup k veřejné databázi programů, kde můžete libovolně instalovat bez jakýchkoli registrací a placení, prostě jen kliknete.

Ne vždy stačí i tohle!

Může se Vám stát, že nebude stačit ani tohle, i tyto databáze nejsou nekonečné a vše v nich není, potom musí pomoci internet a jeho služby. Chcete-li program například pro editování videa, potom stačí Google, napsat "linux video editor software download" a vyjede Vám velký seznam věcí, kdy by to šlo stáhnout.

Krok 2. - .tar.gz/.tgz/.deb/jiné
Když už tedy instalujete, stáhněte si stejnoujmenný soubor bez diakritiky se zmíněnou koncovkou. Ve složce, kde jste si ho stáhli klikněte na 'Rozbalit sem'.


Ze záhadného souboru se tzv. vycucne vnitřek a stažený soubor smažte. Výcuc přesuňte podle návodu 'INSTALL'  ve složce tam kam je potřeba, nebo už je to program jako takový k využití v jakékoli složce. Stačí jen najít spouštěcí soubor.


Nedávno jsem testoval Kubuntu 10.10 na LiveCD, když jsem to zkoušel, se software byl velký problém, je ho tam málo.

Instalace je tam podobná, ale v každé distribuci je to trošku jinak, ale přeji hodně štěstí!

čtvrtek 13. října 2011

Linuxy a já za roky 2010-2011

Už jsem psal, jak jsem se přibližně dostal k Linuxu, dnes si to shrneme celé najednou.





2010
Jak to celé začalo? 

Celé to začalo kolem května, nebo června tím, že mi Windows XP dělal problémy na notebooku. Sekal se, dělal faily, chybně bootoval. Nelíbil se mi. Během nějaké doby přestal úplně bootovat a na konec mi bios potvrdil nejhorší. "Operating system not found." Bylo to zlé, nejspíš chyba harddisku. Systém se smazal, samozřejmě jsem přišel o všechny data, které mi momentálně nechybí, prostě jsem začal znovu.


Jednou si tak přišla domů Rionka, začali jsme se o tom bavit. Postupně jsme se dostali od chyby přes operační systémy a jejich chování k onomu Linuxu. Díky ní jsem se dozvěděl, co to je a co to umí.


Druhý den, myslím, že to byla neděle, mi Rionka do druhého počítače nainstalovala unetbootin pro windows. Ještě ten den jsem nabootoval stažené iso LinuxMintu 9 Isadora na flashku. Byla to pro mně nová zkušenost, ale bylo to jednoduché.


Ilustrační foto (johnciacia.com)


Po nabootování, jenž trvalo pár minut jsem hned skočil k nefunkčnímu notebooku, a jako chytrý učenec Rionky jsem již předem věděl, že se musí přeštelovat úložiště pro boot. Po změně a pár pokusech se načetla tzv. bootovací tabulka, kde jsem vybral, jak chci systém spustit. Klikl jsem na default a během minutky se mi systém načetl a jel z USB flash, byl rychlý.


BIOS boot settings
LinuxMint 9 Isadora - operační plocha

První boot z flashky a první užití Linuxu se datuje na 5.7.2010. Je to tedy už přes rok, co jsem jeho uživatelem.


Chvíli jsem používal Linux z flashky, harddisk byl stále "na cucky", jako úložiště jsem používal druhou flash, protože ta s linuxem se vždy po restartu smazala a zůstal na ní znovu jen holý systém. Nakonec se domluvila oprava, ale oprava to nebyla, spíše výměna disků. Od té chvíle jsem začal užívat LinuxMint 9 naplno. 


2011



Bum podruhé

Protože mě hardwarový bůh nemá rád, spikl se proti mě s ďáblem znovu. Zase to byl harddisk, tentokrát chybné sektory, stihl jsem zálohovat, o moc jsem nepřišel, protože harddisk byl malý. Sektory chcípaly tak rychle, že během něolika dnů se narušil systém a harddisk už byl neopravitelný.
Po další, druhé výměně HDD jsem měl obavy, jestli se to nestane znovu. Tentokrát měl harddisk průměrných, ale dobrých 160GB, to se hodí. Dnes to ale není moc.

Do té doby už vyšel nový LinuxMint 10 Julia, já se o něm dozvěděl poměrně pozdě, ale pořád o byla novinka a mně, zvědavého člověka to samozřejmě zajimalo. Stáhl jsem iso 32bitového LinuxMintu 10, nabootoval na flashku a šel k prázdné "stošedesátce". Spustil jsem live, prohlídnul systém a začal instalovat. Instalace trvala přibližně 22 minut.


Působil zajimavě a velice propracovaně. Řekl jsem si: "No při nejhorším se na to vykašlu a hodím tam devítku, co se stane, žejo."
To se ale nestalo, působení systému bylo tak silné, že jsem desítku začal mít rád. Byl opravdu lepší, než devítka.
Během měsíce to bude již přibližně rok, co užívám LinuxMint 10. 


Ano, možná se vám tato čísla nezdají, 2010 byla devítka, 2011 desítka. Je to tak, že Mint takhle začal číslovat od roku 2000, proto letos vyšla verze 11, jmenuje se Katya.
Možná se ptáte, proč jsem si 11 nenainstaloval, je to z několika důvodů.
Mint 10 mám rád, oblíbil jsem si i jméno. Mám zde hodně dat a nechce se mi na ně hromadně sahat. Nemám k dispozici tak velkou flash, na kterou by se mi systém nabootoval a přes Live desktop přeinstaloval. Nenašel jsem způsob upgrade systému ze starého přes iso obsahující novou verzi, promiňte, nepřišel jsem na to.


K tomu se také vztahuje prosba. Pokud víte, jak aktualizovat operační systém pomocí iso balíčku ze staré plochy, doporučíte nějaký program, budu rád, děkuji.


Současnost
Musím se samozřejmě zmínit o současnosti. Již jsem vyměnil přibližně 60 možných kombinací vzhledu, mám změnu rád. Jedinou velkou aktualizaci v systému byl kompletní upgrade všeho softwaru, aktualizace na Firefox 7.0.1. (3.6 už mne vážně moc zlobila.) Jinak furt to stejné, během těchto testů jsem si také založil účet na twitter.com, kde denně tweetuji, začal jsem s Linuxy, samozřejmě.


Shrnul bych to tak, že bych nikdy nevyměnil Linux za něco hodnotnějšího, protože nic hodnotnějšího není!

Doplňující
Jsem oficiální uživatel linuxu, pokud chcete vědět moje ID, je to 529054.
Jsem započítaný i na linuxcounter.net, tam je moje ID 544345.