4Pane - jsou 4 moc nebo ne?

Už nějaký čas přmýšlím, že sejdu z Nautilu a zkusím něco nové. Docela jsem si na něho ale zvykl, takže se mi moc nechtělo. Má dost dobře zorganizované v čem co otevřít a jednoduše má uživatelsky přívětivé rozhraní pro lidi zvyklé třeba na průzkumník OS Windows.

Můj plán byl takový, že jsem hledal, až jsem dohledal blog Rionky na LinuxExpressu. Byl tam článek ohledně různých dvoupanelových commanderech a čtenáři psali různá doporučení do komentářů, po dlouhém hloubání jsem našel komentář od Vlastimila Otta, kde doporučoval také 4 panelový commander 4Pane, je psaný v Pythonu na WXPython - což dobře znám.

První setkání s 4Pane

Zkusil jsem si ho a ejhle, velice se mi zalíbil. Sice je z prvního pohledu hloupý, ale umí se všechno naučit. Pokud se vám ale nechce vybírat program z adresáře /usr/bin/, nabízí vám 4Pane základní launchery Gedit, Firefox, OpenOffice a CD or DVD Writer. Stačí soubor přetáhnout na jednu z ikon vpravo nahoře.
Jinak pokud netušíte, jak program vyhledat v /usr/bin, stačí si adresář otevřít a projít, jen je toho tam hodně.

Podpora souborů vyřešena, co dál?

Rozhraní

4Pane má, jak už název napovídá 4 panely. Vždy liché jsou jako strom složek a sudé jsou jako klasický výpis.
4Pane má možnost přidávání záložek, ve kterých můžete mít vždy otevřené různé adresáře a vše pro urychlení přepínat.

Rychlost

Při přechodech do adresářů se spoustou souborů je v porovnání s jinými programy velice rychlý. U kopírování se dá říct, že je poměrně dobrý.
Má také "Multiple rename" - hromadné přejmenovávání, což třeba Nautilus nemá.

V čem je jiný?

• Hlavně sloupci, že jich jsou ronou 4. 
• Celkově je vše víc po ruce, jen je to občas docela chaos a chybí mi náhledy obrázků. 
• V základu otevírá obrázky přes ImageMagick. 
• Není v češtině, ale je jednoduchý.
• Umí komprimovat, exportovat, mountovat disky.

4Pane nebudu hodnotit plusy ani mínusy. Má něco do sebe. :)

Pokusím se přizpůsobit se tomuto rozložení, protože se mi to hodně líbí. Doporučuji všem.

Děláme 3D v Linuxu - Blender

Možná, když jste dříve používali operační systém Windows, stejně jako já, dělali jste v nějakém 3D programu pro zábavu různé věci. Domy, krajinu, atp.

Po přechodu na Linux Vám může taková věc trošku chybět a nejen od toho je tady program Blender, jež dokáže dělat víc, než jen to.

Co je to Blender?

Pro úvod bych chtěl říct, že Blender je program, ve kterém můžeme vytvářet nejen věci v 3D, ale tyto předměty rozpohybovat, vytvořit kolem nich krajinu a z několika rozpohybovaných snímků udělat krátký film.

Hlavní okno Blenderu po spuštění (ve FullScreen módu)

Blender nainstalujeme pomocí jednoduchého příkazu:

 $ sudo apt-get install blender

Celý program má něco kolem 70Mb, což není nic v porovnání s tím, co tento program dokáže.

Po instalaci spustíme program pomocí Alt+F2 do řádku napíšeme blender a potvrdíme enterem.

Pokud se v šíleném návodu nevyznáte, doporučuji sjet dolů pod článek.

Celý program se ovládá pomocí klávesnice a myši. Touchpad na notebooku osobně nedoporučuji. Radši myš. V perspektivě se totiž pohybujeme pomocí stisknutí kolečka myši. Dobrá náhrada je klávesa Alt.

Celou scénu můžeme osvětlit pomocí lampy. Nejprve klikneme na nějakou pozici, kam chceme umístit lampu levým tlačítkem (tím zaktivujeme 3D kurzor - červenobílé kolečko s křížkem) poté stiskneme mezerník a v nabidce dáme Add  > Lamp >Lamp.

Světlo se zatím nijak na defaultně nastavené kostce ve scéně neprojeví.
Musíme totiž kliknout na ikonku , vyskočí Vám nabídka, a v ní vyberete hned první položku (Textured).

Na naší lampě se zobrazily 3 šipky. Ty slouží k pohybu ebjektu ve scéně. Popřípadě můžeme přes objekt přejet kurzorem se stisknutým levým tlačítkem. Po upuštění můžeme objekt ručně posunout.

Výběr objektů děláme pomocí pravého tlačítka.

Pro lepší orientaci doporučuji v dolním panelu kliknout na View > Camera, nebo Perspecitve. Je na to i kl. zkratka.

Chceme-li dát objektu barvu, nebo texturu, klikneme na něj pravým tlačítkema v dolním menu klikneme na ikouknu s  koulí (ta druhá vrpavo).

Ve sloupci Material jsou 3 obdélníčky s barvou. ta první je šedá. Je to barva vybraného předmětu. Po změně změní předmět barvu.

Práci s předmětem dělájí ikonky trojúhelníku, kolečka a čtverečku.
trojúhelník mění pozici předmětu. Kolečko s předmětem rotuje a čtvereček mění velikost. Vše se provádí pomocí tří barevných bodů kolem vybraného objektu.

Je to kostrbatě popsané a asi vám to nic neřekne, alerozhodně doporučuji k přečtení návody z Blender3D.cz:



Začínáme: http://www.blender3d.cz/drupal/?q=zacatecnici01
Světla a stíny: http://www.blender3d.cz/drupal/?q=svetla01
Pro pokročilé: http://www.blender3d.cz/drupal/?q=node/184

Linuxy a já za roky 2010-2011

Už jsem psal, jak jsem se přibližně dostal k Linuxu, dnes si to shrneme celé najednou.





2010
Jak to celé začalo? 

Celé to začalo kolem května, nebo června tím, že mi Windows XP dělal problémy na notebooku. Sekal se, dělal faily, chybně bootoval. Nelíbil se mi. Během nějaké doby přestal úplně bootovat a na konec mi bios potvrdil nejhorší. "Operating system not found." Bylo to zlé, nejspíš chyba harddisku. Systém se smazal, samozřejmě jsem přišel o všechny data, které mi momentálně nechybí, prostě jsem začal znovu.


Jednou si tak přišla domů Rionka, začali jsme se o tom bavit. Postupně jsme se dostali od chyby přes operační systémy a jejich chování k onomu Linuxu. Díky ní jsem se dozvěděl, co to je a co to umí.


Druhý den, myslím, že to byla neděle, mi Rionka do druhého počítače nainstalovala unetbootin pro windows. Ještě ten den jsem nabootoval stažené iso LinuxMintu 9 Isadora na flashku. Byla to pro mně nová zkušenost, ale bylo to jednoduché.

Ilustrační foto (johnciacia.com)

Po nabootování, jenž trvalo pár minut jsem hned skočil k nefunkčnímu notebooku, a jako chytrý učenec Rionky jsem již předem věděl, že se musí přeštelovat úložiště pro boot. Po změně a pár pokusech se načetla tzv. bootovací tabulka, kde jsem vybral, jak chci systém spustit. Klikl jsem na default a během minutky se mi systém načetl a jel z USB flash, byl rychlý.

BIOS boot settings

LinuxMint 9 Isadora - operační plocha

První boot z flashky a první užití Linuxu se datuje na 5.7.2010. Je to tedy už přes rok, co jsem jeho uživatelem.


Chvíli jsem používal Linux z flashky, harddisk byl stále "na cucky", jako úložiště jsem používal druhou flash, protože ta s linuxem se vždy po restartu smazala a zůstal na ní znovu jen holý systém. Nakonec se domluvila oprava, ale oprava to nebyla, spíše výměna disků. Od té chvíle jsem začal užívat LinuxMint 9 naplno. 


2011



Bum podruhé

Protože mě hardwarový bůh nemá rád, spikl se proti mě s ďáblem znovu. Zase to byl harddisk, tentokrát chybné sektory, stihl jsem zálohovat, o moc jsem nepřišel, protože harddisk byl malý. Sektory chcípaly tak rychle, že během něolika dnů se narušil systém a harddisk už byl neopravitelný.
Po další, druhé výměně HDD jsem měl obavy, jestli se to nestane znovu. Tentokrát měl harddisk průměrných, ale dobrých 160GB, to se hodí. Dnes to ale není moc.

Do té doby už vyšel nový LinuxMint 10 Julia, já se o něm dozvěděl poměrně pozdě, ale pořád o byla novinka a mně, zvědavého člověka to samozřejmě zajimalo. Stáhl jsem iso 32bitového LinuxMintu 10, nabootoval na flashku a šel k prázdné "stošedesátce". Spustil jsem live, prohlídnul systém a začal instalovat. Instalace trvala přibližně 22 minut.


Působil zajimavě a velice propracovaně. Řekl jsem si: "No při nejhorším se na to vykašlu a hodím tam devítku, co se stane, žejo."
To se ale nestalo, působení systému bylo tak silné, že jsem desítku začal mít rád. Byl opravdu lepší, než devítka.
Během měsíce to bude již přibližně rok, co užívám LinuxMint 10. 


Ano, možná se vám tato čísla nezdají, 2010 byla devítka, 2011 desítka. Je to tak, že Mint takhle začal číslovat od roku 2000, proto letos vyšla verze 11, jmenuje se Katya.
Možná se ptáte, proč jsem si 11 nenainstaloval, je to z několika důvodů.
Mint 10 mám rád, oblíbil jsem si i jméno. Mám zde hodně dat a nechce se mi na ně hromadně sahat. Nemám k dispozici tak velkou flash, na kterou by se mi systém nabootoval a přes Live desktop přeinstaloval. Nenašel jsem způsob upgrade systému ze starého přes iso obsahující novou verzi, promiňte, nepřišel jsem na to.


K tomu se také vztahuje prosba. Pokud víte, jak aktualizovat operační systém pomocí iso balíčku ze staré plochy, doporučíte nějaký program, budu rád, děkuji.


Současnost
Musím se samozřejmě zmínit o současnosti. Již jsem vyměnil přibližně 60 možných kombinací vzhledu, mám změnu rád. Jedinou velkou aktualizaci v systému byl kompletní upgrade všeho softwaru, aktualizace na Firefox 7.0.1. (3.6 už mne vážně moc zlobila.) Jinak furt to stejné, během těchto testů jsem si také založil účet na twitter.com, kde denně tweetuji, začal jsem s Linuxy, samozřejmě.


Shrnul bych to tak, že bych nikdy nevyměnil Linux za něco hodnotnějšího, protože nic hodnotnějšího není!

Doplňující

Jsem oficiální uživatel linuxu, pokud chcete vědět moje ID, je to 529054.

Jsem započítaný i na linuxcounter.net, tam je moje ID 544345.