Jak přežít s gnome-shellem

Jste-li zvyklí stále ještě na gnome2, gnome-shell vás překvapí a tady je návod, jak přežít ten přechod.

Gnome-shell - activites (všechny aplikace)

I já jsem vyrůstal na Gnome2, přesvědčen jeho dokonalostí jsem nečekal žádnou změnu v dalších verzích Mintu. Ale shell mne překvapil příjemně.

Pokud jste byli zvyklí, že jsou panely pod gnome-panel, jste na omylu, i ty patří pod shell, patří pod něj i ovládání oken a celé menu, tedy s mint-menu se také rozlučte.

Nejprve se naučte pracovat s activites, je v nich vestavěný dock  vpravo, což je další plus. Nachází se i ve (Shell)menu. Naučit se to je hračka a bude se vám to líbit, obzvlášť "cloud" oken.
Také panely jsou díky eleganci jinak. Už se na ně nedají vkládat všelijaké miniaplikace, takže na počasí, měření CPU a jiné dost oblíbené také zamávejte.

Seznam

Zatím to vypadá, že udělali chybu, že shell vymysleli, ale má spoustu skrytých výhod, na které příjdete později a v klidu zapomenete na ty vychytávky z Gnome2 a gnome-panelu.

Na Shellu si dali vývojáři záležet, je to vidět, až se v tom porýpete víc. A zamilujete si ho potom prakticky automaticky. Je velice pěkně posuzován a má kladný ohlas a já se tomnu absolutě nedivím, tak furt neříkejte (pokud to říkáte) fuj, Shell, to je humus a trochu se do toho zažijte.

Test: Fedora 16

Scházíme se tu zase. Dneska testuji Fedoru 16.


Co jsem viděl naživo, byla Fedora 8, po dlouhé době až pak 13. O 16 jsem slyšel čímdál tím víc, rozhodl jsem se to zkusit.

Po načtení plochy, což netrvalo dlouho, jsem se docela hodně zděsil.

Defaultní plocha Fedory 16

Nadech jsem se a řekl si, tak jo, to zvládnem. To obrovské písmo bylo... obrovské. Opravdu, nepotřebuju vědět, jak moc mají slepé lidi v týmu.

Po chvilce hraní jsem se rozkoukal. V základním software mají i miny, solitare a další nepotřebné.

Hledání min...

Postupně jsem se propracoval k nastavení a kde nic, tu nic. Bohužel, ve Fedoře je katastroficky uděláno nastavení a prostě já se v tom nemůžu vyznat.Přišel jsem jen na klávesnici, protože je to identické, jako v Mintu.

Se softwarem taky žádná sláva, zrekapitulujeme si to.

Hodnocení 

+

• pár programů, jako například Cheese, Rhythmbox, Empathy a jiné se mi tam líbí, ale je jich bohužel jen... 3.
• V distribuci se rychle přizpůsobíte prostředí, nejspíš je to způsobeno tím, že je tam toho docela málo na koukání a dělání. Prostě, chybí software, no.

-

• to písmo na začátku je příšerně nepřizpůsobitelné a nesnesitelné, pro člověka, co je zvyklý na font velikosti 7 u nadpisů oken... ne!
• v nastavení je, že nelze klikat touchpadovou ploškou - docela hrůza, dá se to ale nastavit
• hry tam být ani nemusely, aspoň ne pro mě
• zase ty kodeky, u Totemu se vůbec nedají najít, takže si hudbu nepustíte, snad jindy - řešení je vlc player
• nějak jsem nepochopil důvod přítomnosti Shotwell, nic s ní nejde dělat
• tlačítko pro minimalizování okna mi tam chybí, věřím, že se to dá nastavit (dá?)
• Virtuální klávesnice skoro k ničemu, je anglická a nedá se přenastavit.
• Díky Gnome3 se už i Fedora naučila zakousávat. Milé!
• Na ploše se mi při procházení aplikací zobrazil bílo-modrý trojúhelník, než jsem stačil něco udělat, zmizel. Stalo se mi to už i u jíných distribucí, není náhoda, že měly také Gnome3. Konstrukční chyba?
• zase chybí ohromná hromada softwaru, chybí mi tam menu, i když ta věc s aplikacemi má své kouzlo.

Ke správci software jsem se ani nedostal, nevím, který to je, nenašel jsem ho.  Je to určitě díky špatnému uspořádání.

Osobně bych si Fedoru 16 neinstaloval z vlastní vůle. Je v ní nepřehledno. Ale starší, jako třeba Fedora 8, to ano! Přemýšlím o přespříštím testu. ;)

Test: LinuxMint 12

Scházíme se tu znovu. Dnes s úplně novou distribucí, která právě vyšla z výrobního pásu. Je to LinuxMint 12, Lisa.

Defaultní plocha

Je to systém, na kterém je již znát, že je z dnešní doby. Má mnoho propracovaných funkcí. Jen mi tam chybí zase flash player. V desítce na něj nezapomněli.

Hodnocení

-

• Mnoho chybějícího softwaru, chybějící kodeky. Například flash, rhythmbox (nahrazen programem Banshee), kodeky pro mp3... (řešitelné instalací)

+

• Gnome3
• Šikovné ovládání
• Firefox 7.0.1
• Rychlá instalace potřebných věcí
• Nové sady ikon (oproti 11)
• Rychlá odezva systému

Osobní pohled

Osobně jsem si myslel, že to bude v podstatě to stejné, jen trošku změna vzhledu, nějaký nový porgram a hotovo.
Jakmile jsem se ale dočetl, že Mint 11 jede již na Gnome 3, trošku jsem zajásal, byli mně jasné, že tam bude rapidní změna nejen ve vzhledu, ale i v ovládání.

Přehledné zobrazení oken, aplikací, vestavěné vyhledávání. Tzv. vše v jednom.

Bylo jasné, že u MGSE a Gnome3 bude nějaká revoluční desktopová vychytávka. Tohle jsem sice nečekal, ale je to příjemné.
Dokonalý přehled přináší nová vychytávka, u které zatím sice nevím, jak se jmenuje, ale je velice užitečná. Ukáže Vám právě otevřená okna, nebo si můžete vybrat celkový seznam nainstalovaných aplikací. Perfektně vyřešené je taky vyhledávání, které vyhledá nejprve věci v počítači, a to velmi rychle, nebo stačí potom jedním klikem otevřít Firefox, ve kterém se ihned vyhledá text buď v Googlu, nebo ve Wikipedii.

Změnu prodělal také správce softwaru a MintMenu.

Také takzvaný alert (hláška v okýnku) je jiná, už nevyskakují okýnka, ale vylézá tabulka shora od horního panelu.

Podobně je tomu tak u systémových oken. Například výběr souboru. Ten se vytáhne z lišty mateřského okna. (obrázek nad textem)

Dobrý je přehled programů s hudbou, kde vidíte cokoli, můžete také ovládat cokoli.

Sound Control

Z LinuxMintu mám úplně perfektní pocity a tvrdím, že vývojáři udělali dobrou práci. Hlavě je skvělý ten nápad přechodu na Gnome3, kdy udělali obrovský krok vpřed. Děkuji!

Už přemýšlím o možné reinstalaci z Minu 10 rovnou na revoluční dvanáctku.

LinuxMint 12 je tu! Jmenuje se Lisa!

Právě dnes vyšel článek na LinuxMint blogu o novém Mintu, je to již verze 12. Jmenuje Lisa, je to znovu ženské jméno.
Ani jsem nečekal, že výjde už teď.

Plocha LinuxMintu 12

Minimální požadavky

• x86 procesor
• 512 MB RAM (1GB pro normální používání)
• 5 GB na harddisku
• Grafická karta s minimálním rozlišením 800×600
• CD/DVD, nebo rovnou USB

Novinky a vylepšení

Zase se něco vylepšovalo. Mint je v Gnome3 a MGSE.
Celkové rozloženísměsí starého a nového Mintu. Samotné Gnome3 je vzrušující, ale MGSE bylo použito právě proto, aby se tam cítil, jako doma.
Přidán byl taky MATE. Je to věc, která spolupracuje s Gnome. Původně navržená pro Gnome 2 spolupracuje taky s Gnome3, ale není úplně stabilní. Na chybě se ale právě pracuje.

Změna je snad trochu ve všem!

Všude se na něčem udělala alespoň malinká změna. Třeba u nastavení vzhledu si vývojáři pohráli.

Vyhledávání...

...poskytuje nový program zvaný Duck Duck Go. Má propracovanější systém ve vyhledávání.

Zdroje

Momentálně vychází Mint z Ubuntu 11.10, Linux 3.0 a používá Gnome verze 3.2.

Jak to vidím, změny jsou vidět, přemýšlím o instalaci!

Mirrory

32-bit CD No codecs ISO:

• South Africa Internet Solutions
• South Africa Web Africa
• China University of Science and Technology of China Linux User Group
• Japan JAIST
• Japan Yamagata University
• Austria Goodie Domain Service
• Belarus ByFly
• Czech Republic Silicon Hill
• Denmark klid.dk
• France Gwendal Le Bihan
• France linuxmint-fr.org
• Germany Copahost
• Germany GWDG
• Germany NetCologne GmbH
• Greece University of Crete
• Ireland HEAnet
• Latvia University of Latvia
• Lithuania Atviras kodas Lietuvai
• Netherlands Tuxis Internet Engineering
• Poland Polish Telecom
• Portugal CeSIUM – Universidade do Minho
• Romania Apollo Hardware Consulting
• Romania ServerHost
• Russia Yandex Team
• Sweden DF – Computer Society at Lund University
• Sweden Portlane
• Switzerland SWITCH
• Canada University of Waterloo Computer Science Club
• USA Linux Freedom
• USA Secution, LLC.
• USA Yellow Fiber Networks
• Australia AARNet
• Australia Internode
• Australia Western Australian Internet Association
• Australia Yes Optus Mirror
• Brazil Universidade Federal do Parana

64bit CD No codecs ISO:

• South Africa Internet Solutions
• South Africa Web Africa
• China University of Science and Technology of China Linux User Group
• Japan JAIST
• Japan Yamagata University
• Austria Goodie Domain Service
• Belarus ByFly
• Czech Republic Silicon Hill
• Denmark klid.dk
• France Gwendal Le Bihan
• France linuxmint-fr.org
• Germany Copahost
• Germany GWDG
• Germany NetCologne GmbH
• Greece University of Crete
• Ireland HEAnet
• Latvia University of Latvia
• Lithuania Atviras kodas Lietuvai
• Netherlands Tuxis Internet Engineering
• Poland Polish Telecom
• Portugal CeSIUM – Universidade do Minho
• Romania Apollo Hardware Consulting
• Romania ServerHost
• Russia Yandex Team
• Sweden DF – Computer Society at Lund University
• Sweden Portlane
• Switzerland SWITCH
• Canada University of Waterloo Computer Science Club
• USA Linux Freedom
• USA Secution, LLC.
• USA Yellow Fiber Networks
• Australia AARNet
• Australia Internode
• Australia Western Australian Internet Association
• Australia Yes Optus Mirror
• Brazil Universidade Federal do Parana

32-bit DVD ISO:

• South Africa Internet Solutions
• South Africa Web Africa
• China University of Science and Technology of China Linux User Group
• Japan JAIST
• Japan Yamagata University
• Austria Goodie Domain Service
• Belarus ByFly
• Czech Republic Silicon Hill
• Denmark klid.dk
• France Gwendal Le Bihan
• France linuxmint-fr.org
• Germany Copahost
• Germany GWDG
• Germany NetCologne GmbH
• Greece University of Crete
• Ireland HEAnet
• Latvia University of Latvia
• Lithuania Atviras kodas Lietuvai
• Netherlands Tuxis Internet Engineering
• Poland Polish Telecom
• Portugal CeSIUM – Universidade do Minho
• Romania Apollo Hardware Consulting
• Romania ServerHost
• Russia Yandex Team
• Sweden DF – Computer Society at Lund University
• Sweden Portlane
• Switzerland SWITCH
• Canada University of Waterloo Computer Science Club
• USA Linux Freedom
• USA Secution, LLC.
• USA Yellow Fiber Networks
• Australia AARNet
• Australia Internode
• Australia Western Australian Internet Association
• Australia Yes Optus Mirror
• Brazil Universidade Federal do Parana

64-bit DVD ISO:

• South Africa Internet Solutions
• South Africa Web Africa
• China University of Science and Technology of China Linux User Group
• Japan JAIST
• Japan Yamagata University
• Austria Goodie Domain Service
• Belarus ByFly
• Czech Republic Silicon Hill
• Denmark klid.dk
• France Gwendal Le Bihan
• France linuxmint-fr.org
• Germany Copahost
• Germany GWDG
• Germany NetCologne GmbH
• Greece University of Crete
• Ireland HEAnet
• Latvia University of Latvia
• Lithuania Atviras kodas Lietuvai
• Netherlands Tuxis Internet Engineering
• Poland Polish Telecom
• Portugal CeSIUM – Universidade do Minho
• Romania Apollo Hardware Consulting
• Romania ServerHost
• Russia Yandex Team
• Sweden DF – Computer Society at Lund University
• Sweden Portlane
• Switzerland SWITCH
• Canada University of Waterloo Computer Science Club
• USA Linux Freedom
• USA Secution, LLC.
• USA Yellow Fiber Networks
• Australia AARNet
• Australia Internode
• Australia Western Australian Internet Association
• Australia Yes Optus Mirror
• Brazil Universidade Federal do Parana

Více informací na:
http://www.linuxmint.com/rel_lisa_whatsnew.php
http://blog.linuxmint.com/?p=1858

Software pro Linux

Scházíme se tu zase. Znovu je to kvůli jednomu problému, který se nazývá linuxové softwavorstvo, tedy, software pro Linux.




Když to takhle vezmeme, při první instalaci systému, kouknete do nabídky programů a máte tam program pro editaci fotografií, kvalitní internetový prohlížeč, textový editor, nějaké programy pro chat, IM,přehrávač pro videa a hudbu podporující i stream, nějaký ten Open office, a tak dále. Tedy systém na okamžité použití. Je to skvělé.
Sice nevím, jak je to u KDE a jeho obsáhlosti ohledně programů po první bootování, ale předpokládám, že jeho výběr bude taky takový.

Problém číslo 1
Když už systém využíváte několik dní, líbí se Vám to, ale může Vám tam taky něco chybět. Takových 20 programů nemůže přece stačit. Pokud jste méně nároční, dobře, možná ano. Ale né vždy tomu tak je.
Stává se, že si prostě nevíte rady, jak si takový program stáhnout.

V tomto článku se nejen dovíte, jak si stahovat software nejen díky různým správcům, ale i vlastníma rukama.

Začínáme
Když "Linuxujete" poprvé, je to docela složité, nikdy nevíte, na co kliknout, abyste to nerozbili, berte taky na vědomí, že se to dá skoro kdykoli vrátit.

V Libovolné distribuci, příklad, Linux Mint, máte software opravdu hodně i na LiveCD a to je maximální velikost OS 680MB! Ve výběru máte rozmanitý seznam programů od grafiky, přes internet až po programy pro zvuk a video.
Tato rozmanitost se ale po nějaké chvilce začne zmenšovat a programy Vám příjdou hodně nudné. "Pořád to stejné..."

Začnete šmátrat, jak instlovat software. V každém distru je nějaký manažer pro správu a instalaci software. Ve většině má přistup k veřejné databázi programů, kde můžete libovolně instalovat bez jakýchkoli registrací a placení, prostě jen kliknete.

Ne vždy stačí i tohle!

Může se Vám stát, že nebude stačit ani tohle, i tyto databáze nejsou nekonečné a vše v nich není, potom musí pomoci internet a jeho služby. Chcete-li program například pro editování videa, potom stačí Google, napsat "linux video editor software download" a vyjede Vám velký seznam věcí, kdy by to šlo stáhnout.

Krok 2. - .tar.gz/.tgz/.deb/jiné
Když už tedy instalujete, stáhněte si stejnoujmenný soubor bez diakritiky se zmíněnou koncovkou. Ve složce, kde jste si ho stáhli klikněte na 'Rozbalit sem'.

Ze záhadného souboru se tzv. vycucne vnitřek a stažený soubor smažte. Výcuc přesuňte podle návodu 'INSTALL'  ve složce tam kam je potřeba, nebo už je to program jako takový k využití v jakékoli složce. Stačí jen najít spouštěcí soubor.


Nedávno jsem testoval Kubuntu 10.10 na LiveCD, když jsem to zkoušel, se software byl velký problém, je ho tam málo.

Instalace je tam podobná, ale v každé distribuci je to trošku jinak, ale přeji hodně štěstí!

Test: Kubuntu 10.10

Rozhodl jsem se testovat distribuce. Jako první vezmu Kubuntu 10.10. Jak podle čísla vidíme, je to distribuce z konce roku 2010, tedy, více jak rok stará.

Tuto distribuci mám na originálním LiveCD.

Originální obal Ubuntu 10.10

Start

Začal jsem tedy bootovat.

Boot

Po nějaké chvilce se načetl screen s výběrem, instalace, nebo na zkoušku, vybral jsem Češtinu a dal na zkoušku. Chvilku to zase hrabalo a než jsem si stihl udělat čaj, plocha byla načtená.

Kubuntu 10.10, Firefox 3.6.0 a Blogger

Hodnocení

Abych byl upřímný, mám z toho smíšené pocity.
Je tu několik výhod a nevýhod.

+

Rozhraní je opravdu jednoduché,

snadné automatické instalace,

kvalitní prohlížeč, ne-Firefox,

docela pěkný základní vzhled...

Ale tím přímo neříkám, že je to skvělé, protože...

-

Trochu nepochopitelné rozložení menu,

katastrofická výbava softwaru a kodeků,

nenašel jsem změnu jayzka, ani rozložení klávesnice po bootu...

Teď to zase zní špatně, ale rád bych trošku rozepsal některé výhody a nevýhody.

Defaultní prohlížeč za všechny prachy


Pokud chcete surfovat po internetu, není žádný problém. Připojení automatické tak, jako u Ubuntu a dalších, následně si stačí najít v menu prohlížeč Rekonq, který v pohodě zajistí dobrou optimalizaci stránek a vy můžete prohlížet www. Není nijak moc náročný.

Rekonq 0.6

Pokud jste ale náročnější a preferujete Firefox, v menu už je instalační balíček na verzi 3.6.0, což není až tak aktuální. Lze si ale stáhnout i vezri 7.

V novém Kubuntu si můžete vybrat mezi čtyřmi různými prohlížeči, které si můžete okamžitě nainstalovat jedním klikem.

Ohromný nedostatek software a kodeků

Jak jsem se již zmínil, v 10.10 chybí mnoho programů pro život. Nevím, na co vývojáři mysleli, když tam potřebný soft dávali. Holý prohlížeč, GIMP, Amarok a dalších několik programů přece nestačí!  Navíc Amarok neumí přehrávat mp3 soubory, tudíž ani pls streamy, takže si prostě nic nepustíte. Bohužel, já nic jiného zrovna neměl, takže jsem to nezkoušel. Ale po několika pokusech otevřít mp3 mi to nabídlo nějaký kodek pro stažení, takže to v podstatě není až takový problém.

Pokud si chcete něco nainstalovat, protože se to v podstatě musí stát každému, narazíte na KPackageKit. Je ve většině automatický, takže stačí jen několikrát kliknout a instalujete.

Po nějaké době z dlouhé chvíle zajdete na YouTube, abyste si pustili svou obíbenou hudbu a zjistíte, že je tam zastaralý flash player, tak co dělat? No, nainstalujte si html5 player.

Těchto nevýhod je zde bohužel víc, ale přežít se s tím dá.

Linuxy a já za roky 2010-2011

Už jsem psal, jak jsem se přibližně dostal k Linuxu, dnes si to shrneme celé najednou.





2010
Jak to celé začalo? 

Celé to začalo kolem května, nebo června tím, že mi Windows XP dělal problémy na notebooku. Sekal se, dělal faily, chybně bootoval. Nelíbil se mi. Během nějaké doby přestal úplně bootovat a na konec mi bios potvrdil nejhorší. "Operating system not found." Bylo to zlé, nejspíš chyba harddisku. Systém se smazal, samozřejmě jsem přišel o všechny data, které mi momentálně nechybí, prostě jsem začal znovu.


Jednou si tak přišla domů Rionka, začali jsme se o tom bavit. Postupně jsme se dostali od chyby přes operační systémy a jejich chování k onomu Linuxu. Díky ní jsem se dozvěděl, co to je a co to umí.


Druhý den, myslím, že to byla neděle, mi Rionka do druhého počítače nainstalovala unetbootin pro windows. Ještě ten den jsem nabootoval stažené iso LinuxMintu 9 Isadora na flashku. Byla to pro mně nová zkušenost, ale bylo to jednoduché.

Ilustrační foto (johnciacia.com)

Po nabootování, jenž trvalo pár minut jsem hned skočil k nefunkčnímu notebooku, a jako chytrý učenec Rionky jsem již předem věděl, že se musí přeštelovat úložiště pro boot. Po změně a pár pokusech se načetla tzv. bootovací tabulka, kde jsem vybral, jak chci systém spustit. Klikl jsem na default a během minutky se mi systém načetl a jel z USB flash, byl rychlý.

BIOS boot settings

LinuxMint 9 Isadora - operační plocha

První boot z flashky a první užití Linuxu se datuje na 5.7.2010. Je to tedy už přes rok, co jsem jeho uživatelem.


Chvíli jsem používal Linux z flashky, harddisk byl stále "na cucky", jako úložiště jsem používal druhou flash, protože ta s linuxem se vždy po restartu smazala a zůstal na ní znovu jen holý systém. Nakonec se domluvila oprava, ale oprava to nebyla, spíše výměna disků. Od té chvíle jsem začal užívat LinuxMint 9 naplno. 


2011



Bum podruhé

Protože mě hardwarový bůh nemá rád, spikl se proti mě s ďáblem znovu. Zase to byl harddisk, tentokrát chybné sektory, stihl jsem zálohovat, o moc jsem nepřišel, protože harddisk byl malý. Sektory chcípaly tak rychle, že během něolika dnů se narušil systém a harddisk už byl neopravitelný.
Po další, druhé výměně HDD jsem měl obavy, jestli se to nestane znovu. Tentokrát měl harddisk průměrných, ale dobrých 160GB, to se hodí. Dnes to ale není moc.

Do té doby už vyšel nový LinuxMint 10 Julia, já se o něm dozvěděl poměrně pozdě, ale pořád o byla novinka a mně, zvědavého člověka to samozřejmě zajimalo. Stáhl jsem iso 32bitového LinuxMintu 10, nabootoval na flashku a šel k prázdné "stošedesátce". Spustil jsem live, prohlídnul systém a začal instalovat. Instalace trvala přibližně 22 minut.


Působil zajimavě a velice propracovaně. Řekl jsem si: "No při nejhorším se na to vykašlu a hodím tam devítku, co se stane, žejo."
To se ale nestalo, působení systému bylo tak silné, že jsem desítku začal mít rád. Byl opravdu lepší, než devítka.
Během měsíce to bude již přibližně rok, co užívám LinuxMint 10. 


Ano, možná se vám tato čísla nezdají, 2010 byla devítka, 2011 desítka. Je to tak, že Mint takhle začal číslovat od roku 2000, proto letos vyšla verze 11, jmenuje se Katya.
Možná se ptáte, proč jsem si 11 nenainstaloval, je to z několika důvodů.
Mint 10 mám rád, oblíbil jsem si i jméno. Mám zde hodně dat a nechce se mi na ně hromadně sahat. Nemám k dispozici tak velkou flash, na kterou by se mi systém nabootoval a přes Live desktop přeinstaloval. Nenašel jsem způsob upgrade systému ze starého přes iso obsahující novou verzi, promiňte, nepřišel jsem na to.


K tomu se také vztahuje prosba. Pokud víte, jak aktualizovat operační systém pomocí iso balíčku ze staré plochy, doporučíte nějaký program, budu rád, děkuji.


Současnost
Musím se samozřejmě zmínit o současnosti. Již jsem vyměnil přibližně 60 možných kombinací vzhledu, mám změnu rád. Jedinou velkou aktualizaci v systému byl kompletní upgrade všeho softwaru, aktualizace na Firefox 7.0.1. (3.6 už mne vážně moc zlobila.) Jinak furt to stejné, během těchto testů jsem si také založil účet na twitter.com, kde denně tweetuji, začal jsem s Linuxy, samozřejmě.


Shrnul bych to tak, že bych nikdy nevyměnil Linux za něco hodnotnějšího, protože nic hodnotnějšího není!

Doplňující

Jsem oficiální uživatel linuxu, pokud chcete vědět moje ID, je to 529054.

Jsem započítaný i na linuxcounter.net, tam je moje ID 544345.

♥Ubuntu♥?

Mete mi to hlavou, zůstat u LM, nebo přejít na používanější Ubuntu?

Ještě u nadpisu jsem si nebyl jistý, co sem napíšu, ale je mi to jasné, budeme srovávat!

Začněme LinuxMintem. Je to systém pro laiky i pro profesionály, profesionálové si jsou systém schopni předělat tak, aby jim připadal neustále zaijmavý, toto jde ale také i u Ubuntu. Ubuntu má skvělý přístup a každý měsíc novou verzi, což je skvělé, LM má každý rok. Ubuntu není v KDE, což LM již je. LinuxMint vycházi z Ubuntu, oba systémy jsou skvělé a jak to tak vypadá, nakonec bude rozdíl jen v detailech. O efektech se bavit nebudeme, ty jsou stejné, ale našel jsem další vychytávku, menu v LM je úžasné, napíšete jakýkoli program, co je dostupný pro Lnux a je v databázi, menu si to vyhledá a vyflusne Install, můžete v podstatě okamžitě instalovat bez jakéhokoli zdržování.

Ubuntu má lepší přístup, je podtstně vyspělejší a má české webové stránky, divím se, že ještě nikdo nepoužil doménu linuxmint.cz.EDIT: už na tom někdo pracuje... :D

Nic víc ke srovnání mě právě nenapadá, pokud se chcete hádat, můžete poslat komentář. ;)


Ani teď si nejsem jistý, jak bych si měl vybrat, proto přenechávám slovo lidu, co myslíte, který systém je lepší? ;)

A je to tu nanovo HDD říká: "Sbohem"

"Už přemýšlím o tom, že mám zřejmě smůlu na harddisky!"

Tak jak to vypadá, zřejmě mě nepají harddisky rády, jelikož mi další řekl "sbohem".

A tak zřejmě definitivně zdechl, ale myslím, že jede, jen mu umřel nějaký sektor, na kterém byl operační systém. Dočasně jsem to vyřešil přes flash do USB s nabootovaným Linuxem (k bootování na flashku: udělám o tom článek). Něco jako kdyby jste přišli o nohu, taky se nikam nedostanete.

A tak jsem mu taky řekl sbohem.

Pro radost si ale ještě přes Gparted smažu ten Linux a ukončíme to s ním jednou provždy, v plánu mám nějaký větší. Opravdu, 60GB je dnes tak málo, že to ani není možné.

Po pravdě, už jsem to očekával dlouho: "60gb-hdd-asi-pujde-brzo-do-kytek.html". No a šel.

Blog není jen o padajících harddiscích, takže slibuju, že další články takové nebudou. ;)

Linuxu ZDAR!

Wine

Poznat bezva věc se občas hodí. Znáte program Wine? Ne? Škoda, ale poznáte. Znáte? Pokud ho znáte déle, jak 2 měsíce, jste na tom líp, než já. ;)

Když jsem poprvé slyšel o Wine, myslel jsem si asi toto: "K čemu by mi byl nějakej 'Wine', když mám i Windows a tam mi všechny exe jedou?" a tak jsem na to tak trochu zapomněl. Po nějaké době, co už jsem používal Linux ve mě hrklo a já si vzpomněl na ten zmíněný Wine.

Začal jsem jej tedy testovat, co to šlo. Ze začátku byl problém s aplikacemi, jelikož neměly ve vlastnostech nastaveno, aby se spouštěly jako program. Tudíž jsem to u nich nastavil.

Po dokončení náročných testů jsem došel ke svému výsledku. S radostí mohu říct, že jskmile se s Wine naučíte, může Vám pomoci s problémem "Dyť tam nejednou hry?!". Hry na Linuxu s pomocí Wine opravdu jednou a překvapivě rychle. Samozřejmě taky bezproblémově.

Programu bych dal ve stupnici známku 1. (jako ve škole)

60GB HDD asi půjde brzo do kytek

Umřel Vám harddisk? Ne? Buďte rádi, mě už ano. Není to nic příjemného

  Minulý rok v létě, kolem srpna mi umřel harddisk. Byla ho šokda, už se s ním nic moc dělat nedalo, bohužel.

  Potom jsem obsadil 60GB harddisk. Mám na něm LinuxMint. Jel v pohodě, dokud se nezačalo všechno "kousat". Flash mi protestuje a občas přizabije i celý systém, potom ho musím restartovat.

  Moje milá sestřička mi omylem našla špatné zprávy. Spustila si Sabayon a tam se jí ukázaly chyby na HDD. Koukla na to a pak mi to vyfotila. Bohužel, mám tam 13 vadných sektorů. Počet se již možná zvýšil. Abych to mohl kontrolovat, plánuju si vypálit LiveCD Sabayonu. Sice to nebude hned, ale musím to udělat co nejdřív, abych to měl pod kontrolou. Štve mě to.

FTP a Linux?

V tomto článku je částečně popsána situace dnešní situace s programy připojující se k FTP. Jaké programy se hodí mít? A proč je to s těmi programy tak moc potřeba?
V tomto článku budeme hledat vhodný program, který se Nám bude hodit pro FTP připojení.

Toto téma je docela aktuální věc! Jako mnoho lidí dnes potřebujeme připojení k webu z takzvané "vnitřní strany" - přes FTP, abychm měli přístup k souborům, musíme mít na to nějaký vhodný a rychlý program. (Čekat u počítače 4 hodiny s nataženýma nohama, až se nám přetáhne index.php - 6kb, tak na to čekat rozhodně nebudem!)

Docela zajimavý je GNU Midnight commander, který je jak rychlý, tak i velice jednoduchý. Stáhnout se dá samozřejmě na každém rohu.

Nedávno jsem testoval Gnome Commander. Mám ale velice špatnou zprávu, Gnome Commander je velice pomalý a dělá potíže. Doporučuji nestahovat!

Aktuálně testuji BSCommander. Mám z něj dobrý pocit, jelikož jsem normálně zvyklý na Total Commander. Filezilla je mi taky známá a všechny tyto programy jsou velice podobné. Total a BS mi připadají ale nejlepší. Zpět k BSCommander.
Program je tak rychlý, až se mi to přestává líbit a to je na tom to zajimavé! V češtině je program až tak podobný Total Commanderu, že si připadám jako doma.

Mě tedy vyhovuje, nevím, jak Vám, ale mě ano. Je rychlý, spolehlivý a já si s ním rozumím.

Tak se tu zase ukazuju a už budu tu

Ahoj, dlouho jsem tu teď nebyl, ale už budu. Začíná se mi to tu toťiž líbit. Web linux-z-m.czechian.net už asi uložím do spánku a budu pokračovat tu. A změním ten ohavný vzhled. Fuuj, to jsem dělal já?! No a tak to tu zase hodím do pořídku.

Budeme pokračovat tu.